Ohledně vyjednávání o brexitu panuje nadále nejistota. Předseda dolní komory parlamentu John Bercow odmítl třetí hlasování o návrhu premiérky Theresy Mayové, pokud tento návrh nedozná významnějších změn. Britský parlament již 15. ledna odmítl dohodu většinou 432 hlasů ku 202, druhé odmítnutí se konalo 12. března poměrem hlasů 391 ku 242. Než John Bercow pronesl svůj projev, plánovala premiérka Mayová třetí hlasování, které by předcházelo summitu EU, který se koná 21. března. Pravděpodobně bude hledat náhradní řešení, nicméně nakonec asi nebude mít jinou možnost než požádat o prodloužení lhůty až o dva roky.
Zatím pracujeme s těmito dvěma scénáři, jak může Brexit proběhnout, včetně dopadů na finanční trhy.
Jde o velmi pravděpodobný vývoj. Británie ve středu 20. března oficiálně požádala ostatní členské země Evropské unie o posun data vystoupení na konec června. S ohledem na volby do Evropského parlamentu se však může stát, že EU bude souhlasit s odkladem pouze do 23. května, kdy volby začínají. Británie se totiž voleb účastnit nechce, ale s odkladem vystoupení do 30. června by tou dobou stále byla členem EU.
Druhou variantou je dle Bruselu dlouhodobý odklad o rok nebo více. Velká Británie by se tím pádem musela zúčastnit evropských voleb a tamní politici by dostali dost času na to, aby se dohodli na podobě vystoupení, které by mělo v parlamentu většinu. Dlouhodobé prodloužení lhůty by otevřelo dveře alternativním scénářům jako je velmi měkký brexit, nové volby s možnou novou vládou, která by mohla dosavadní vyjednávání přehodnotit, nebo dokonce vyhlásit referendum s možností “zůstat v EU”. Nicméně krátký odklad brexitu, o který požádala Mayová, něco takového prakticky vylučuje.
Dlouhodobý odklad brexitu by pro trhy představoval pozitivní impuls. Libra i britské státní dluhopisy tento rok výrazně rostly, protože trh počítá s krátkodobým odkladem. V případě dalšího, dlouhodobého odkladu, počítáme s dalším růstem. Růstu by se měly dočkat také britské akcie.
Scénář divokého brexitu bez dohody se zdá být méně pravděpodobnou variantou. Důsledky takového vývoje by byly negativní. V tomto případě by se Británie s EU dohodnout nedokázala a 29. března by EU opustila. Ačkoliv to je málo pravděpodobné, vyloučit tuto variantu nelze. Prodloužení lhůty pro odchod z EU nelze garantovat a souhlas s ním musí být jednomyslný. Někteří euroskeptici dávali najevo přání, aby některý z členských států prodloužení lhůty vetoval a došlo tak k tvrdému Brexitu. Hlasovat se bude pravděpodobně na summitu 21. března.
Takový vývoj by byl pro trhy velmi negativní. Libra by oslabila vůči všem klíčovým měnám. Propadly by se také ceny britských státních dluhopisů, protože investoři by utíkali do bezpečnějších investičních instrumentů. Negativně by byl zasažen také britský akciový a realitní trh. Tento vývoj by však představoval riziko i pro světové, zejména pak evropské akciové trhy.
Obecně se má za to, že EU bude s prodloužením souhlasit. Divoký Brexit není v nejlepším zájmu nikoho, a tak se očekává, že se Británie s Evropskou unií nakonec na nějaké formě prodloužení dohodnou, aby zabránily katastrofě.