Schroders: Jak ovlivní výzvy globalizace tématické investice?

31.07.2023 | Novinky

Pohled na dopad „deglobalizace“ na některá z našich oblíbených témat: chytrá výroba, energetická transformace a změna klimatu a cirkulární ekonomika.

 

Tři desetiletí dlouhý proces globalizace čelí řadě výzev:

 

  • Geopolitické napětí mezi USA a Čínou již nějakou dobu narůstá;
  • Narušení dodavatelského řetězce v důsledku pandemie Covid-19 donutilo společnosti zvážit, zda je odolnost důležitější než náklady;
  • Ruská invaze na Ukrajinu poukázala na rizika spoléhání se na malou hrstku dodavatelů pro klíčové komodity, jako je zemní plyn.
  • Bezpečnost se stává prvořadým zájmem, ať už z hlediska obrany, dodávek energie nebo bezpečnosti informací či technologického know-how. Výsledkem bylo posílení protivětru čelící „globalizaci“ a odhalení některých trendů posledních desetiletí. Věříme, že to bude mít dominový efekt na mnoho aspektů firemního chování.

 

 V centru pozornosti tak budou zejména některá investiční témata. Zde se podíváme na dopad tohoto procesu deglobalizace na některá z našich oblíbených témat: inteligentní výroba, energetická transformace a změna klimatu a cirkulární ekonomiky. Chytří výrobci umožňují průmyslovou nezávislost

Obnova výroby neboli „near shoring“ – přiblížení výroby k domácímu trhu společnosti – již probíhá. Chytří výrobci z tohoto posunu vytěží maximum. Jsou dodavateli udržitelných nových inovací v hardwaru, softwaru a v nových materiálech, a proto usnadňují tuto požadovanou výrobní nezávislost.

Polovodičový sektor vede v reshoring charge. Obavy USA z přílišného spoléhání se na Čínu při výrobě špičkových polovodičů vedly k přijetí zákona o čipech v roce 2022. To zahrnuje pobídky ve výši 52,7 miliardy dolarů pro výzkum, vývoj a výrobu polovodičů.


A jde to za hranice čipů. USA také schválily zákon o snížení inflace, který předpokládá mobilizaci 1,5 bilionu dolarů kapitálu do čisté energie, včetně kreditů na pokročilou výrobu. Evropa následovala svůj příklad svým průmyslovým plánem Green Deal, který nabízí finanční prostředky ve výši 390 miliard eur na posílení výrobní síly EU ve strategických technologiích, jako je solární a větrná energie, tepelná čerpadla a baterie.

Součástí cílů těchto plánů je zajistit bezpečné dodávky kritických technologií potřebných pro zásadní posuny v digitalizaci a přechod na zelenou energii. Součástí je také vytváření kvalifikovaných pracovních míst a „budoucí odolnost“ konkurenceschopnosti ekonomiky USA a Evropy.

Chytří výrobci jsou také na špici vlny inovací v oblasti umělé inteligence (AI) a robotiky. Použití robotiky může snížit náklady na přechod z destinace s nízkými mzdovými náklady na místo s vyššími náklady. To může být zvláště důležité v regionech, kde je již nedostatek pracovních sil.

Stejně jako mnoho západních zemí i Čína čelí demografické výzvě, protože populace v produktivním věku se zmenšuje. Nedostatek pracovních sil má tendenci tlačit na růst mezd, což potenciálně povzbuzuje společnosti k investicím do automatizace.

Inovace, jako je vestavěná umělá inteligence a systémy lepšího vidění, stejně jako cenová deflace, činí investice do automatizace ekonomicky nejatraktivnějšími, jaké kdy byly. Zde budou vítězi chytří výrobci vyrábějící zařízení, jako je robotika nebo senzory.

 

Rusko-ukrajinská válka zdůrazňuje důležitost energetické bezpečnosti

 

Nezbytnost přejít od fosilních paliv k zelené energii s cílem omezit globální oteplování je dobře známa. Jedním z důvodů, proč vlády tak chtějí investovat do technologií energetické transformace, je zajištění bezpečnosti dodávek. Nebezpečí spoléhání se na energii na druhé se ukázalo na dopadu ruské invaze na Ukrajinu na ceny zemního plynu.

Země by mohly být energeticky soběstačné, pokud se spoléhají na větrnou, solární, vlnovou nebo biomasovou energii. To je součástí toho, co vyvolalo vlnu vládních stimulů zaměřených na obnovitelné zdroje energie – jako je výše zmíněná americká IRA nebo EU GDIP.

To, že se vlády snaží rozšířit kapacitu obnovitelných zdrojů energie a přilákat firmy zabývající se obnovitelnými zdroji do svých zemí, samozřejmě neznamená, že z toho budou mít prospěch pouze společnosti se sídlem v těchto zemích. Mnoho společností, které budou těžit z tlaku na energetickou bezpečnost a investice, jsou globální operátoři.

Narušení dodavatelského řetězce, kterého jsme byli svědky v důsledku pandemie, poškodilo mnoho společností působících v oblasti energetického přechodu. Zisky a ocenění společnosti utrpěly kvůli vyšším nákladům na suroviny a logistickým problémům. Ale to jsou krátkodobé dopady ve srovnání s dlouhodobým strukturálním posunem směrem k obnovitelné energii.

 

Cirkulární ekonomika udržuje zboží a materiály v místním 

 

Posun směrem k lokálnějšímu dodavatelskému řetězci hraje také roli v tématu cirkulární ekonomiky. 

Cirkulární ekonomika přináší to, co spotřebitelé potřebují, aniž by souhlasili s tím, že materiály budou vyřazeny a dojde ke znečištění. Zpochybňuje stávající přístup „take-make-waste“, který spotřebovává omezené zdroje, které jsou krátkodobě využity a poté vyhozeny, často přímo na skládku. 

Cirkulární ekonomika navrhuje produkty a služby s ohledem na efektivitu, opětovnou použitelnost a recyklovatelnost. Lokální používání produktů a materiálů snižuje závislost na vzdálených dodavatelích, umožňuje jednodušší logistiku a snižuje spotřebu energie.
 

Autor: David Docherty, Investment Director, Thematics

Zdroj: www.schroders.cz